A chci vůbec být něco víc?

3. prosince 2017 v 21:10 | Náťa |  Moje žvásty
Pro většinu lidí je asi snadné si na otázku "Více než co bych chtěl být?" odpovědět. Chtěla bych být víc než jenom obyčejná holka, studentka, slupka od banánu (super nápad, ale stejně jsme všichni z 50% geneticky banán), tuhle by někdo chtěl být víc než jenom vůdce lidově demokratické republiky, tak se stane rakeťákem...

Jo, spousta lidí by chtěla být víc než něco jiného, či víc než někdo jiný. Ale je to vůbec potřeba? Jasně, je určitě dobré se snažit mířit výš a výš, snažit se být lepším člověkem (nebo banánem, jak kdo chce). Ale musíme nutně před sebe stavět nějaký cíl, který by nám neustále připomínal, že teď nejsme ještě úplně dobří, ale jestli toho někdy dosáhneme (nejlépe s nesplnitelným cílem, alá chci být trenér pokémonů) tak už budeme? Přitom každý člověk je od narození úplná bytost, nic jí nechybí a když se vede ke zdravému sebevědomí, určitě si sama neřekne, že chce být víc než to či ono, ale začne pořádně makat na tom, aby se změnila k obrazu svému.

Když už se ale nechceme vzdát myšlenky, že chceme být lepší než někdo či něco, a myslíme to s tím fakt vážně, tak si musíme říct, proč nás to vlastně tak láká. Protože se na tu beauty vlogerku lepí z každý strany kluci? (A není jí to taky někdy nepříjemné?) Protože sušenky jsou sladký a všichni je maj rádi? (A co když má někdo alergii na lepek?) Nesmíme zapomenout, že všechno má svá pro a proti. A ani mít Arabelin kouzelný prsten ty nevýhody nesmaže.

Pořád se toho držíme? Nebo nechceme být víc než nikdo nebo něco, jenom prostě chceme být lepší než naše včerejší já? Teď nastává ta těžší část. Ale furt ne nejtěžší, tak se nebojte. Jde o to, přijít na to, čím toho svého cíle můžeme dosáhnout. Třeba někdo, kdo se chce konečně dokopat k povinné četbě si může jít půjčit knihu do knihovny, nebo si najít nějaký spolek čtenářů a přidat se do něj, aby měl i nějakou tu vnější motivaci. Nebo ten, kdo si chce založit blog a někam to s ním dotáhnout si může ten blog založit a začít na něj psát.

Ano, začít na něj psát. To je další krok. Ale nejtěžší je ten úplně poslední, aneb - vydržet u toho. Nevzdát se. Teď už jde do tuhého, a jakákoliv prokrastinace, seberoztomilejší to video s koťátkama je či sebezajímavějí je ten článek o vlivech přetížení na akrobatické piloty nás nesmí zdržovat. Musíme jít dál, držet si v mysli, proč jsme s tím začali. A jestli to fakt nejde a jsme z toho znechucení či znavení - tak si dát přestávku. Nebo se sám sebe zeptat, jestli by nestačilo trochu zvolnit, protože to je třeba vážně něco pro mě, jen to zase přeháním a nevěnuju dost času relaxaci. Anebo jsme jenom zkusili věc, která nění pro nás. Alespoň jsme se poučili pro příště. Ale nesmíme se nechat odradit. A hlavně, nesmíme jenom zůstat u "chtít". Vždycky pro svoje cíle musíme něco udělat. A pak už nepotřebujeme chtít být víc než někdo či něco. Protože budeme sami tím, čím chceme být.




 


Komentáře

1 Christine Christine | Web | 3. prosince 2017 v 23:26 | Reagovat

Bezva napsané.:)
A teď šup k tvému prvnímu kroku se naučit relaxovat a mít tak ten život trochu vyváženější! :P

2 secondme secondme | Web | 4. prosince 2017 v 6:40 | Reagovat

Pěkný článek se kterým soihlasim :)

3 Hnedoocka Hnedoocka | Web | 4. prosince 2017 v 13:36 | Reagovat

Jako mali jsme dokonali a v prubehu zivota se dozvidame, ze nejsme, kolik mame nedostatku a kdo vsechno je lepsi, nez my. To neni pravda. Ale my tomu verime a tak usilujeme o to ,,byt lepsimi" nebo v opacnym pripade rezignujeme totalne.

4 Náťa Náťa | Web | 6. prosince 2017 v 19:50 | Reagovat

[1]: Souhlas :) Odpočinek je vždycky důležitý.

[3]: Taky nemůžu víc než souhlasit, přesně tak to je. Právě proto si musíme zase uvědomit, že opravdu už jsme kompletní a nic nám nechybí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama