Útěk z reality

13. prosince 2017 v 18:21 | Náťa |  Moje žvásty
Každý z nás se určitě někdy snažil utéct z reálného světa. Někdo jen párkrát, někdo zase téměř každým dnem. Ať už proto, že nás reálný svět někdy vyčerpává, nebo není úplně podle našich představ a my máme pocit, že ho nemůžeme nijak změnit (například odstěhovat se před 18. narozeniny od rodiny je dost komplikované, zvlášť, když vám rodiče nevěří a chtějí más mít pod hledáčkem nonstop). Nebo nás prostě jen nudí, nevidíme jeho kouzlo a hledáme zajímavé věci jinde.

Sama jsem vždycky utíkala z reality často. Jako malá formou her v mé fantazii, později jsem přešla k těm počítačovým. Ani ne tak třeba střílečky, jako hry zaměřené na příběh, vizuální novely, roleplaying. Dřív pro mě byl reálný svět opravdu neřešitelným problémem. Byla jsem věčně oblým tvarem mezi squares. Ve škole to vadilo, doma to vadilo. Pak jsem si začala alespoň trochu obrušovat hrany, abych nějak "zapadla". Stejně to nefungovalo, a bylo to jen a jen horší. A tím víc jsem se upínala na virtuální světy, příběhy. Člověk mohl být kým chtěl. Ženou svého oblíbeného zpěváka, cestovatelem v čase, majitelkou deníku, který ukazoval budoucnost. Vrahem nebo strážným andělem. A vše bylo zcela ovladatelné hráči. I hádky byly schválně a měly v příběhu smysl. Všechno to bylo mnohem smysluplnější než ta pravá realita. A člověk občas ztrácel pojem o tom, co je reálné. Cthěl utvořit realitu podle sebe, realizovat nemožné...

Těžko říct, co mě z toho "vyléčilo". Nová škola, kroužky. Kolektiv stejně "cáklých" lidí, jako jsem byla já. Lidí, kteří mi rozuměli. Ne úplně, ale více než ostatní. Ale stejně už jsem se útěků mimo realitu plně nezbavila. A ani nevím, jestli bych chtěla. Už se staly součástí mého života. A když je zvládám regulovat a netrávím mimo realitu více času než v ní, nemyslím si, že je to tak špatné. Každý si občas potřebuje dobít energii nečím, co ho baví. Pro někoho je to vyjít si s přáteli, někdo si uvaří dobré jídlo... a já na chvíli zavřu dveře svého pokoje a vstoupím do jiné reality.
 


Komentáře

1 Irda Irda | Web | 13. prosince 2017 v 18:44 | Reagovat

Popravdě občas bych chtěla taky ovládat realitu,občas nechápeš že se něco děje a tak.Já mám svůj takový furt naivní svět,kdy jsem milá a čekám že všichni ke mě budou milí taky a když to tak není tak to nechápu a vždycky si říkám,jak bych chtěla někdy utéct z té reality :D

2 Náťa Náťa | Web | 14. prosince 2017 v 15:43 | Reagovat

[1]: Tak jsem to měla taky, ale teď co jsem v jiném kolektivu tak je to lepší, je tu víc lidí, co se umí chovat. Ale když mě pak někdo překvapí opakem, jsem pořád schopná se i na pár hodin uzavřít do sebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama