You can't hide

6. února 2018 v 22:22 | Náťa |  Trocha poezie
Jako někdo jiný
tak si připadám
nejsem snad cizí?
Jen se mi to zdá

Nebo ne?

Proč ta naděje?
omílané kecy
nesyp už tu sůl!
Proč nezmizí pryč???
--
Vypadni!

Ale jednou to přijít musí...

--
Dnes ráno byly nalezeno tě-AHH!
--

Budu tu čekat.
Až budeš sám.
Neuvidíš mě.
Tím si jsem jistá.

But you'll feel it.

And they'll see through your cover, too.

I když tím skončím i já. Ale alespoň na chvíli, na malou chvíli...
budu moci zase žít svůj život.
 


Komentáře

1 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 26. února 2018 v 16:20 | Reagovat

Báseň se mění a prolíná
styly, nedá se říci
co je dobré,
však můj názor, pro tuto chvíli,
je jediné:
drž vázaný nebo volný verš,
podrž ho do posledního písmena
a klidně pár výkřiků do tmy vlož mezy sloky.
Hlavně piš
a nezapomeň žít,
jen život dá tvé poezii lehkost i tíhu,
žár i chlad
a tužce tvé, kterou
po papíru čmáráš,
té on dá křídla motýlí.
Zastav se...
přemýšlej na chvíli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama