Půlnoční...

6. června 2018 v 0:01 | Náťa |  Moje žvásty
Mám občas pocit, že je to všechno nesmyslné. Celý život, systém, zajeté koleje. Nebo třeba to, že mám stále nahoře na blogu jako novinku "Přání do nového roku". No, nový rok je skoro v půlce, a já nemůžu říct, že by byl třeba lepší nebo horší než jeho přechůdce.

Proč? Protože si na jeho předchůdce nepamatuju.

Nevím čím to je, ale mám čím dál tím větší potíže si vzpomenout, co se dělo v minulosti. Vždycky jsem byla ta s úžasnou pamětí, která kamarády opravovala, když vyprávěli něco, co se stalo trochu špatně. A dnes? Mám živější vzpomínky na to, jak mi byly tři a dostala jsem k narozkám bazén než na to, co se dělo za ty roky, co jsem na střední.

Co dál je zvláštní? Jak i přes to, že přestávám věřit, že to má smysl (ale snad jo, proč jinak bych tu byla? proč jinak bychom tu všichni byli? vážně se nesmířím s vysvětlením od Camuse.), tak pociťuji malou radost z maličkostí.

Pěkný soundtrack, který mi připomněl anime, které jsem viděla před roky. To, že se můžu zhluboka nadechnout (pokud možno osamotě, protože pak přede mnou nikdo neutíká, abych ho náhodou nepochrchlala). Když si s někým píšu a já hádám, co by na to asi odpověděl, a trefím se.

Ale není tohle na životě nejdůležitější? Radost z takových malých věcí?

Než aby na sebe všichni jen bezdůvodně štěkali. Tak jako to dělají dnes a denně. Copak to přináší něco dobrého? Vím, jsem naivní. Ale neříkejte mi, že by to... postupem času, nějak nešlo. Vykašlat se na všechny ty blbosti, které jsou podle dnešních zajetých kolejí "důležité" a nahradit je něčím, co opravdu důležité je.

Každopádně, neklasifikace dneska lítají jako facky, takže jestli neprolezu do čtvrťáku a nedostanu se na jinou střední, tak mi můžete dát tipy na nějaké pěkné mosty, pod které moc neprší a není tam narváno. Díky.
 


Komentáře

1 Šáša Šáša | Web | 8. června 2018 v 23:18 | Reagovat

Pár pěkných mostů znám... osamoceny v přírodě, ty by se ti líbily.
S těma vzpomínkama to mám podobně, podle mě je to proto, že poslední dobou to je vše jednotvárné, stále dokola to samé, až se to mezi sebou prolíná. V dětství to bylo jiný, možná proto, že jsme to vše vnímali jinak, že jsme měli radost i z těch maličkostí, které zmiňuješ.

2 Šáša Šáša | Web | 8. června 2018 v 23:22 | Reagovat

[1]: Mimochodem, příště si budu muset po sobě číst komentáře, co píšu v pátek před půlnocí. Omlouvám se za nadměrné množství slova "to".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama